Takže lidi :D může vám být jedno jak se jmenuju :P stačí když víte že si říkám *VéRa* :D asi si myslíte že se jmenuju Veronika ale taky můžu být Alžběta, Iva, Karolína :D no to je jedno :D jsem docela šílená patnáctiletá puberťačka která nenávidí španát, týrání zvířat, lži a pomluvy.. ale neříkám že taky nepomlouvám :D píšu sem moje myšlenky, přání a je z toho příběh o Ivči, moje věrná kopie. Není to moje kamarádka.. prostě jsem to já v její podobě. Ona je hezká, s krásnou postavou, tmavými vlasy s růžovou, modrou a někdy červenou ofinou. A jestli chcete znát její příběh a moje přání tak čtěte dál... ;)

co když...??

6. února 2012 v 18:17 |  Jak to začalo..
Já a jako rybička? Kde na to přišel. A David tady není, takže super. Vážně úžasné. Minuty se vlečou.. Chlapi něco kutí a já chodím ke studánce pro vodu. Přemýšlím... Já ho mám tak ráda. Doufám že i on mě. Po včerejšku mi to tak připadá. Snad to nejsou jen špatné dojmy. Odteď mi fialky připomenou včerejší den. Nebo spíš večer. Budou mi připomínat ty krásné pocity, nádherné chvilky, když jsme se loučili a museli jsme se do toho nutit. On je vlastně můj první opravdový kluk. Vůbec nic nejím. Už je něco kolem jedné hodiny odpoledne. Babička nachystala vynikající oběd, ale téměř jsem se ho nedotkla. Muselo jí to být strašně líto. Pak jsem si šla lehnout. Byla jsem strašně unavená a u pohádky se mi skvěle usnulo. Už jsem si na Davida ani nevspoměla. A spala jsem až do půl šesté. A pak začaly ty nejhorší chvilky. Co když to bylo jen ze srandy. Cokdyž to byl jen jeden večer?? A co když toje sázka?? To je ta nejhorší nejistota. "Babičko.. jdu se trošku projít." "Jen běž Ivi, jen běž." V ten moment za mnou zaklaply dveře. Jdu se podívat na to oblíbené místo, kde jsme včera seděli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama