Takže lidi :D může vám být jedno jak se jmenuju :P stačí když víte že si říkám *VéRa* :D asi si myslíte že se jmenuju Veronika ale taky můžu být Alžběta, Iva, Karolína :D no to je jedno :D jsem docela šílená patnáctiletá puberťačka která nenávidí španát, týrání zvířat, lži a pomluvy.. ale neříkám že taky nepomlouvám :D píšu sem moje myšlenky, přání a je z toho příběh o Ivči, moje věrná kopie. Není to moje kamarádka.. prostě jsem to já v její podobě. Ona je hezká, s krásnou postavou, tmavými vlasy s růžovou, modrou a někdy červenou ofinou. A jestli chcete znát její příběh a moje přání tak čtěte dál... ;)

Byla jsem drak!!

6. února 2012 v 20:45 |  Jak to začalo..
"Ivčo, je tady David" říká babička a přitom sleduje, jestli moje pohyby nejsou moc rychlé "mám ho pustit dál?"



"Určitě!" odpovím maličko nedočkavě. Snad nás babička nenchá o samotě. "Ahooj" "Ahoj Ivčo" "počkej, počkej.. podívej se jestli je tady babička" oddaluju se od Davida. "Není tady beru. a teď mi řekni co jsi dělala" Tak jsemmu povídala jaková jsem nešika a mezi tím jsme se objímali a líbali. Taky jsem mu řekla o svém snu. "Teď jsi miněco připomněla. Něco pro tebe mám." řekl, když jsem dopovídala a vytákl z kapsy pár lékorek. "Jako za starých časů" řekla jsem. A tak jsme jedli a vzpomínali. Známe se témeř od plenek. Ikdyž jeho mamka bydlí v naší vesnici, tak ji moc neznám. Víc jsem se bavila s jeho starší sestrou. Je skoro stejně stará jako můj brácha, takže se kamarádili a chodili spolu ven. Občas vzali i nás. A pak jsme začali chodit sami a já jsem jeho sestru už hodně dlouho neviděla. Přestěhovala se hned po svých 18. narozeninách. "Vzpomínám si, jak jsi mě roztočila na olotoči ne dětském hřišti a já jsem se držel jen za ruce a nohy mi vlály ve vzduchu." Ještě dlopuho jsme se tomu smáli. "No jo. Byla jsem drak!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama