Takže lidi :D může vám být jedno jak se jmenuju :P stačí když víte že si říkám *VéRa* :D asi si myslíte že se jmenuju Veronika ale taky můžu být Alžběta, Iva, Karolína :D no to je jedno :D jsem docela šílená patnáctiletá puberťačka která nenávidí španát, týrání zvířat, lži a pomluvy.. ale neříkám že taky nepomlouvám :D píšu sem moje myšlenky, přání a je z toho příběh o Ivči, moje věrná kopie. Není to moje kamarádka.. prostě jsem to já v její podobě. Ona je hezká, s krásnou postavou, tmavými vlasy s růžovou, modrou a někdy červenou ofinou. A jestli chcete znát její příběh a moje přání tak čtěte dál... ;)

Neb a Nad

30. ledna 2012 v 21:07 |  Jak to začalo..
Pořád před očima vidím obrovský kruh, tvořený mými nejmilejšími, kteří ve tmě společně hrají na kočku a myš. Pořád se mi vybavuje od ohně znějící mohutný zpěv. Kéž by tomu bylo tak i dnes. "Dobrý večer!" pozdravím už dobře známého řidiče autobusu. "Tam jako vždy?" zeptá se přátelsky pan Eda. "Já jezdím i někam jinam?" Sedám si na sedačku hned u řidiče, abychom si mohli povídat. Čas utíká strašně rychle. Je něco kolem půl sedmé. "Tak, a jsme tady" řekl pan Eda, ikdyž ví, že to znám naspamněť. A tak se rozloučím a vychutnávám si moji oblíbenou trasu. Scházím dole mírným kopečkem, pak zahnu doleva, jdu kolem obchodu, zahnu doprava, přes most, pak zase doleva. Z každé strany mě obklopují stromy, nejspíš buky a břízy. Ještě mi zbývá prudký stoupák a budu tam. "Ty si má trnka ty si můj strom, ty mňa podepřeš až půjdu dom....." slyším jednu z našich oblíbených. Jěště se k tomu svým štěkotem přidají Neb a Nad a jarní, téměř letní atmosféra je na světě. "Ivčoooo!!" křičí na mně skupina mojich bratranců, sestřenic dalších dětí "pospěš! Už na tebe čekáme." A tak přidám do kroku. A jsem v mém ráji! Miluju to tady. Šumění listí stromů, štěkání psů, zpěv a do všeho ještě vyprávění historek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama