Takže lidi :D může vám být jedno jak se jmenuju :P stačí když víte že si říkám *VéRa* :D asi si myslíte že se jmenuju Veronika ale taky můžu být Alžběta, Iva, Karolína :D no to je jedno :D jsem docela šílená patnáctiletá puberťačka která nenávidí španát, týrání zvířat, lži a pomluvy.. ale neříkám že taky nepomlouvám :D píšu sem moje myšlenky, přání a je z toho příběh o Ivči, moje věrná kopie. Není to moje kamarádka.. prostě jsem to já v její podobě. Ona je hezká, s krásnou postavou, tmavými vlasy s růžovou, modrou a někdy červenou ofinou. A jestli chcete znát její příběh a moje přání tak čtěte dál... ;)

Dárkýýý...

27. ledna 2012 v 21:37 |  konečně patnáct!
"Doufám, že se ti alespoň trošku líbí" řekla mamča. Dělá si sradnu? Nejlepší den v mém životě. Ale neřeknu jí to. Prostě ne! Ještě by mi vynydala. Ikdyž.. už mám patnáct. Ale i tak to bude takové "maličké" tajemství. A utíkám do pokoje podívat se na mobil. Být celý den bez své ruky není nic jednoduchého...pomyslím si. A v pokoji mě čeká nejen mobil, ale i hromada.. to myslím vážně.. dárků. A uprostřed toho všeho byl obrovský plyšový modrý slon (dík za tip B.L.O.N.D. Ten mně ze všeho zaujal nejvíc. A tak jsem se vrhla do tech dárků. Trhala jsem, odmašlovala, některé jsem rozbalovala opatrně a při tom přymýšlela, co by v nich mohlo být. Pak uslyším: "Ivcooo? Ivco kde si?" To je moje mladší sestřička Terezka. "Teres, tady jsem.. v pokojíčku." Má teprve 2 roky, ale je přehnaně chytrá. Beruška moje. Ona je sluníčko celé naší rodiny. Ale dost už! "Ivco co to dělás? Ty máš dájecky?" Ona je tááák sladká. Ty její hnědé kudrnaté vlásky, veliké očička a vždycky úsměv na rtech. "Mám dárečky. Pojď mi pomoct rozbalovat." A tak spolu dál trháme, čteme přáníčka, povídáme si o tom krasavci odvedle a nakonec moje malá Térinka usne, jako by ji do vody hodili. Pěkně si pochrupuje a já přemýšlím nad úžasným dneškem. Pokaždé, když si na to vzpomenu, mám motýlky v břiše. To je úžasný pocit! To ani nejde popsat, ikdyž bych Davidovi ráda přiblížila své pocity. Prostě to nejde. Ale je to tak nádherné, že se mi chce plakat. A ještě lepší je, že ho miluju čím dál víc, ikdyž jsem si myslela, že to už víc nejde. Měla bych mu poslat esemesku na dobrou noc. Tak a jde se vymýšlet. "Broučku můj! Děkuju ti za úžasně zpříjemněný den. Bylo to něco nádherného.. nic lepšího jsem nezažila. Jsem ráda, že to bylo s tebou. Miluju Tě a nikdy tě nechci ztratit. Dobrou noc a leště lepší sny.... "
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama