Takže lidi :D může vám být jedno jak se jmenuju :P stačí když víte že si říkám *VéRa* :D asi si myslíte že se jmenuju Veronika ale taky můžu být Alžběta, Iva, Karolína :D no to je jedno :D jsem docela šílená patnáctiletá puberťačka která nenávidí španát, týrání zvířat, lži a pomluvy.. ale neříkám že taky nepomlouvám :D píšu sem moje myšlenky, přání a je z toho příběh o Ivči, moje věrná kopie. Není to moje kamarádka.. prostě jsem to já v její podobě. Ona je hezká, s krásnou postavou, tmavými vlasy s růžovou, modrou a někdy červenou ofinou. A jestli chcete znát její příběh a moje přání tak čtěte dál... ;)

Ach ty oči

31. ledna 2012 v 18:50 |  Jak to začalo..
"A pak jsem ho musel táhnout až sem přes tyhle kopce" dokončuje děda a ukazuje na kopce kolem sebe. A že jich tam je. Calá tahle vesnice je obklíčena kopci a lesy. Ještě že mě sem mamča pustila. Už jsem dlouho nebyla tak dobře naladěná jako dnes. Milion známých a téměř celá rodina se sešli, aby si spestřili jeden úplně obyčejný červnový víkend. "Babi? Co je tohle za kluka?" ptám se s úžasem. Dosněda opálený kluk, černé vlasy jako uhel na krátko ostříhané a ty oči... aach .. tak krásné oči jsem ještě neviděla. A teď se dívají na mně. Jsem jako v transu. Nic jiného pro mě neexistuje.. jen ty oči. "Ivčo! vnímej!" křičí na mě a mává mi rukou před očima babička. "Co je? Říkalas něco?" ptám se zmateně. Jak může být někdo tak krásný...? Černé tričko mu podfukuje mírný vánek a vůbec nevadilo, že má tmavé tepláky a obnošené tenisky. Všechno k němu skvěle sedlo. "Říkala jsem, že je to David." DAVID!??? Ten David?? Ten, který mi bral bábovičky na pískovišti, střihal mým barbínkám vlasy a v první třídě mi čmáral na ruce? To není možné. To se mi snad zdá. Z toho malého drzého smrada vyrostl takový krásný kluk? To nemůže být pravda. Až ted jsem si uvědomila, že se červenám. A zase se na něj dívám. Naše pohledy se střetly. V ten moment mnou projel mráz. Dívali jsme se na sebe asi tři sekundy a pak jsem se podívala jinam. Připadalo mi to jako věčnost. A když jsem se chtěla znovu podívat do těch záhadných očí, už tam nebyl...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Triss Ranuncul Triss Ranuncul | 31. ledna 2012 v 20:20 | Reagovat

Úžasně napsané jako všchno ostatní :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama